Skolióza je jakékoliv zakřivení páteře ve frontální (čelní) rovině. Mírné vybočení má každá páteře. Což je dáno asymetrickým umístěním vnitřních orgánů, dominancí horní končetiny.
Skolióza je porucha držení a tvaru páteře nejen ve frontální rovině, ale obratle jsou současně posunuty a rotovány v rovině sagitální a transverzální.
U funkční skoliózy nejsou křivky fixované. Vymizí po odeznění příčiny. Příkladem je posturální skolióza, která se objevuje při sedu, stoji. Kompenzační skolióza vyrovnává nestejnou délku dolní končetiny. Funkční skoliózy může také vzniknout při akutním lumbagu a kořenovém dráždění, reflexně u jiných bolestivých procesů.
Křivku skoliózy nelze aktivně ani pasivně vyrovnat. Nastává klínovitá deformace obratlů, současně jsou rotovány a v torzi. Asymetrie paravertebrálních svalů je fixovaná.
je často neznámá, hovoří se o tzv. idiopatické skolióze. Předpokládá se multifaktoriální vliv: svalová dysbalance, vliv CNS, genetická predispozice, poruchy kolagenu apod. Známou příčinou může být úraz, nervosvalové poruchy, nádorové, zánětlivé a metabolické onemocnění. Může být i vrozená.
Idiopatická skolióza se objevuje při narození (infantilní) nebo v období od 3 do 9 let (juvenilní) či od nástupu puberty do ukončení růstu (adolescentní).
Více jsou skoliózou postižené dívky než chlapci. Důvodem je zřejmě vyšší elasticita vazivových vláken.
Skoliotická křivka hrudní má většinou svůj vrchol orientovaný vpravo (dextrokonvexní). Skolióza je spojena s bederní lordózou, hrudní hypokyfózou až lordózou. Rotace žeber hrudní páteře je doprovázena změnou postavení žeber, prominující úhly žeber podmiňují vznik hrbu (gibbu).
je složitá. Je výrazně lepší, čím je nástup skoliózy pozdější. Po ukončení růstu je progrese minimální. Křivky do 30° mají lepší prognózu než křivky těžší, můžou se zastavit ve své progresi i bez terapie. Komplikací u těžších křivek skoliózy jsou odchylky v plicních funkcích a v kardiovaskulárním systému.
U mladých dívek má skolióza jako kosmetický defekt výrazný psychosociální vliv.
Léčba se liší dle závažnosti postižení křivky.
Při úhlu zakřivení páteře do 20° dle Cobba (měření na rtg snímku) se volí konzervativní léčba – fyzioterapie. Ta doplňuje další ortopedické léčebné postupy při těžších křivkách. U křivek v rozmezí 20° – 40° je nasazován korzet na 23 hodin denně. Při skolióze větší než 40° je indikovaná operace po dokončení růstu.
je zaměřena na redukci skoliotické křivky. Volí se cvičení na neurofyziologickém podkladě, kdy je aktivita svalových řetězců či jednotlivých svalů vybavována na základě pohybových vzorů, programů. Tyto jsou uloženy v centrální nervové soustavě. Jsou aktivovány svaly hlubokého stabilizačního systému. Metod je celá řada, záleží na vědomosti a schopnosti fyzioterapeuta vybrat a přizpůsobit ji pacientovi, aby byla účinná a zábavná. Dobrých výsledků lze docílit pravidelnou pohybovou terapií. Důležitá je spolupráce rodičů, kteří děti léčbou vedou doma.
Příklady metod: dle Vojty, dle dr. Brüggera, dle Brukow, dle Schrottové, Kabata, DNS dle Koláře, Mojžíšové, Klappovo lezení, spirální dynamika, SM systém dle Smíška, akrální koaktivační cvičení, senzomotorické cvičení apod. Doplňkem jsou pomůcky pro vhodné polohování v sedu, v lehu. Popřípadě využití kinesiotapingu.
doplňují kinezioterapii. Vhodná je všestrannost, jaká tomu byla u cvičení v “sokole”. Také tanec, který podporuje držení těla. Plavaní s dobře zvládnutou technikou. U vrcholově prováděného sportu jsou důležitá kompenzační cvičení, aby nedocházelo k jednostrannému přetížení páteře a zhoršení křivky skoliózy. Děti musí být pod dozorem zkušených trenérů a jednou ročně projít prohlídkou sportovní lékaře a ortopeda.
Dětem se skoliózou se doporučuje účast na hodinách tělesné výchovy ve školách. Neměly by být z této aktivity omlouvány.