je nedobrovolný, samovolný únik moči, který lze objektivně prokázat.
Postihuje 2x častěji ženy než muže. Ve vyšším věku trápí inkontinence dokonce 30 – 50% žen.
těhotenství, vaginální porod, operace v malé pánvi, poranění či degenerace pudentálních nervů a svalů, neurologické onemocnění (periferní, centrální), patologie dolních močových cest (infekce, nádory), navozená farmakologickou léčbou (hypertenze, onemocnění štítné žlázy, deprese apod.), atrofické změny v klimakterium, životní styl spojený s obezitou.
nedobrovolný únik moči při fyzické námaze, únik moči spojený s náhlým nutkáním a nucením na močení, při změně polohy těla (vstávání), během spánku (noční enuréza často postihuje děti), při pohlavním styku, kontinuální
(u geriatrických pacientů).
Stresová inkontinence
nedobrovolný únik moči při fyzické zátěži. Příčinou je zvýšení nitrobřišního tlaku a nedostatečná svalová síla svalů pánevního dna. Nitrobřišní tlak je zvýšen kašlem, kýchnutím, smíchem, smrkání, sportem(skoky, běh), fyzickou námahou (zvedání těžkých břemen, nošení dítěte).
Urgentní inkontinence
náhlé nucení na močení. Je zřejmě způsobená zvýšenou citlivostí na stěnách močového měchýře, často bez jasné příčiny. Vzniká při zánětech močových cest, nádorech, kamenech v močovém měchýři. Doprovází Parkinsonovo onemocnění, roztroušenou sklerózu, cévní mozkovou příhodu.
Smíšená inkontinence
nedobrovolný únik moči je spojený s urgentním nucením na močením a fyzickou námahou (kašel, smích…)
Nejvyšší procento výskytu až 50% má inkontinence stresová , 30% tvoří urgentní inkontinence, 20% zbývá pro smíšený typ inkontinence.
má nejširší uplatnění v léčbě inkontinence stresové. Na základě vyšetření je volená vhodná strategie k aktivaci či relaxaci svalů pánevního dna.
Fyzioterapeutické vyšetření
začíná odebráním anamnézi. Součástí je vyplnění dotazníku ICIQ-SF. Dotazník dává skóre z okruhů obtíží pacienta: kolik moči uniká, jak často, při jaké činnost dochází úniku moči a jak velmi je to pro pacienta obtěžující.
Dle protokolu PERFRSM při vyšetření per vaginam u žen, per rectum u mužů se hodnotí síla svalů pánevního dna, funkce vytrvalostní (výdrž stahu a liftu svalů pánevního dna), funkce rychlostní ( pro udržení moči při náhlém zvýšení nitrobřišního tlaku) a relaxace svalů pánevního dna.
I. fáze fyzioterapie
základem je povědomí a uvědomění si svalů pánevního dna. Jsou to svaly vnitřní kosterní, které lze ovládat vlastní vůlí. Nacvičuje se ovládání a vědomá kontrolovaná kontrakce svalů pánevního dna.
II. fáze fyzioterapie
je kontrolní vyšetření po 6 až 8 týdnech. Vyhodnocuje se aktivita svalů pánevního dna.
K tréninku svalů pánevního dna lze zvolit vhodnou vaginální pomůcku.
III. fáze fyzioterapie
je vyšetření kondice svalů pánevního dna po 8 až 24 týdnech.
Pomůcky při cvičení
U nefunkčních svalů pánevního dna (žádný stah, lift či mírný záchvěv) se používá ke stimulaci svalů přístroj Pericalm
s vaginální elektrodou Periform.
Ke kontrole zapojení svalů se využívá vaginální pomůcka EDUCATOR, Kegell 8 lehké závaží. Při malé svalové síle ze využít
i přístrojovou kontrolu aktivace svalů (biofeedback ) přístrojem Periton a vaginální sondou Periform.
Při střední svalové síle se cvičí s vaginální pomůckou Kegell 8 – typ závažíčka je středně těžké a nejtěžší.
Cílem cvičení je zapojení svalů pánevního dna v běžné denní činnosti ve stoji, chůzi, pracovní činnosti (zvedání břemen), domácích aktivitách, při sportu (poskoky, běh) apod.